Život se závislostí

8. května 2017 v 11:02 | Extreme cat lover Valentine |  úvahy ∙ fejetony
Bavili jste se někdy s člověkem, který trpí nějakou závislostí? Je jedno,jestli je závislý na koksu, adrenalinu, čokoládě nebo jakékoliv jiné, možná že i banální věci, která může způsobit závislost. Lidi v mém okolí se s takovým člověkem baví každý den.
Lidi... Doznávám se: Jsem závislá. Závislá na propiskách, jsem závislá do morku kosti a nehodlám se toho zbavit. S čistým svědomím vám můžu říct, že své okolí ovlivňuju jak nejvíc to jde a vůbec mě to nemrzí. Své příjmy vkládám do propisek, a ani to mě nemrzí. Svoje nožky týrám každý týden, vždy kdy se rozhodnu vyjít kopec do papírnictví nebo obchodu.

Co to meleš? To je věta, která vás 100% napadla po přečtení této slátaniny. A já vás zcela chápu, stejně jako všichni mí známí. Já si uvědomuju, že utratit ročně stovky na propisky je šílený, ale když ono je to tak super. Zkoušet si vždy nový a nový a nový...
Začala jsem s tím už ve čtrnácti letech. Tehdy jsem přijela k babičce do města a stejně jako každý rok zašla do papírnictví. Víte, to papírnictví je fakt úžasný. Regály plný různých sešitů, bloků, potřeby na kreslení a malování a snad sto druhů propisek různých značek, stylů, barev a náplní. To léto jsem si domů přivezla asi 15 kousků, který jsou doteď vystavený ve spešl skleněných nádobkách. Strašně mě to tehdy vzalo a s nástupem na střední, kdy jsem měla možnost jezdit do města, se to zhoršilo ještě víc. V našem moravském městečku je cca 15 papírnictví a 10 (super)marketů prodávajících kancelářské potřeby. A já je všechny obešla během prvního ročníku na střední a utratila tam majland. Objevila jsem desítky různých značek, vyzkoušela desítky druhů a nakoupila další desítky, který mi ještě pořád leží (či stojí) roztříděné ve skleničkách ze starých Ikejovských svíček.
Ptáte se, jak mohla taková blbost ovlivnit můj život? Docela hodně. Kromě utracených pět tisíc mě to spíš ovlivnilo pozitivně. Zlepšily se mi známky ve škole, protože jsem se na testy začala učit. Měla jsem fakt úhledný zápisy. Místo kouření trávy na mejdanech jako ostatní, jsem seděla doma a zkoušela si různé druhy písma různými propiskami na různé druhy papíru. Naučila jsem se kaligrafii a psát normálně azbukou, což jsem předtím zvládla jenom na klávesnici. Taky jsem tím nakazila spolužačky, kterým přivezu tento rok dohromady sto propisek. Proč? Protože je prostě dokážu vybrat. Dokážu vybrat ty správný. Vím, jaký typ inkoustu se nerozmaže v normálních sešitech. Dokážu vybrat propisky, který zvládnou napsat dlouhou čáru bez toho, aby se přerušila. Navíc jsem jediný člověk ve třídě, u kterýho je nemožný si nepůjčit propisku.

Moje rada na závěr zní: pokud jste nějaký architekt, nenavrhujte papírnictví a obchody na kopcích. Ušetříte tím mé zdraví a snížíte úmrtnost v Česku. Děkuji.

Vaše ECLV